Portugal

Vzbudit se po hodině spánku, tomu říkám umění. Skoro člověk nestihne ani usnout a už vstává. Nicméně nějak jsme s tím tak trochu počítaly, že toho poslední den moc nenaspíme. Když máte kolem sebe lidi, kteří Vás baví a máte je rádi, chcete s nimi strávit, co nejvíce času. Z postele se mi vážně nechce. Jdu si rychle […]

Dnes je poslední den tady v Portugalsku. Zítra nás čeká cesta do Porta, z Porta nám letí letadlo do Curychu, v Curychu budeme spát na letišti a druhý den ráno letíme do Prahy. Oukej. Tohle bude náročný. Budeme muset vstávat ráno ve 4. No i tak si hodláme dnešek užít. Nemůžeme se ale zbavit lehce

Tento článek bude krátký. Třináctý den jsme toho totiž moc nestihly. Než jsme si stačily uvědomit, že je další den, byl skoro večer. Nicméně nezahálíme a jedeme aspoň do centra. Opět stopem. Tentokrát stopneme pána, který sice neumí moc anglicky, ale i tak se domluvíme. Prostě člověk zjistí, že je schopen se dorozumět i jinak

Dvanáctý den našeho putování a cestování se nesl v duchu válení se. A to doslova. Asi na nás přišla únava po celém tom náročném potulování se. Vstaly jsme asi kolem 11, ale snídani jsme si daly až ve 2 odpoledne. Jo, takhle bych to nechtěla pořád, ale jednou za čas, proč ne. Kluci odejdou do

Po skvělém večeru a ránu (haha) se probudíme na koberci v obýváku docela vyspané. Vhledem k tomu, že jsme rozebraly půlku gauče a matrace použily místo postele, nespalo se nám vůbec tak zle, jak by se původně mohlo zdát. Hlavně jsme v tu chvíli byly vděčné úplně za vše. Tudíž i koberec by byl skvělý. Náš nový hostitel

Víte, u cestování se člověku dějí různé věci. A je zcela pravděpodobné, že můžou občas nastat krizové situace. Tenhle den by se dal považovat trochu jako krizový. Ale nebudeme předbíhat. Pěkně od začátku. 😀 Vstáváme brzo, protože si musíme sbalit batohy a náš hostitel musí stihnout let. Ráno proběhne v pohodě, jen nás děsí pocit,

Dnešní den je jako stvořený jít na pláž. Je krásně a s Jančou se shodneme, že je na čase. Nejdříve myslíme, že půjdeme stopovat (klasicky), nakonec nám ale náš hostitel nabídne, že by nás hodil na vlak, který jede přímo až na pláž a stojí něco málo přes euro, což není tak hrozný. Chceme ušetřit

Osmý den našeho putování se nesl v duchu stopování a poznávání Lisabonu. “Ne” není pro mě odpověď, a tak se prostě rozhodnu (rozhodneme), že do centra dojedeme stopem, protože nechceme utrácet za dopravu. A navíc, stopem je to stejně zajímavější. Stopujeme na místě, kde to není úplně asi ideální na stop, ale mě strašně baví

Brzké vstávání nám fakt moc nejde. Došlo mi, že skoro v každém článku říkám, že jsme si výjimečně přispaly. 😀 Oukej, dnes opravdu ne. Vstáváme kolem půl 5 ráno. Jenže to by nebyla Lenička, kdyby něco nepopletla. Na ostrově je jiný čas, a já si omylem nastavila budík o hodinu dříve. No rozhodně lepší, než

I když jsme včera (nebo vlastně dnes ráno) po párty nešly příliš pozdě spát, děje se toho poslední dny tolik, že si dnes dovolíme přispat si a načerpat trochu energie. Vstáváme opravdu až kolem 11. Jelikož jsme slíbily, že dnes budeme vařit my, musíme zajít do místního obchůdku dokoupit nějaké potraviny. Když míjím auto, nečekám