Jsou skoro 2 ráno, mám bloklou páteř a nemůžu usnout. Přemýšlím. Přemýšlím nad povrchností života a docházím k tomu, že to není život, který by byl povrchní, nýbrž lidi. To právě lidé mohou za to, jak je vše povrchní. A nestačím se občas divit, jak s lehkostí přijímáme všechnu tu povrchnost. Nevadí nám povrchní příběhy […]
Mám tolik otázek. Chtěla bych znát tolik odpovědí. Občas jsem roztěkaná. Často se přistihnu při tom, že prostě nevím nebo, že jsem nerozhodná. Poslední dny byly fakt náročné, cítila jsem se nervózní a určitý nátlak jsem si možná z části způsobovala sama, ale taktéž byly věci, které jsem bohužel ovlivnit nemohla. 16. srpna jsem měla
Občas prostě nějaká cesta nevyjde aneb NEW YORKU, NÁŠ čas ještě přijde! Read More »
Ok. 4:24 minut mého blábolení, každopádně dnes jsem slyšela vážně silný příběh.. jestli chcete, poslechněte.
VŠICHNI SE POTKÁVÁME Z NĚJAKÉHO DŮVODU /// EVERY MEETING HAS A REASON Read More »
Vlak. Jedu v něm. A koukám z okna. Jedu v protisměru. A představuji si, jaké by to bylo, kdyby i život jel občas v protisměru. Poslouchám písničku: “You are a memory” od Message To Bears. Poslechni si ji taky a čti dál. Chci si zjistit, o čem je ta písnička, ale Internet se seká. Máte
Život v protisměru? Vše je pomíjivé. Neotáčej se. Žij. Read More »
