Tento víkend by se dal popsat doslova jako víkend koncertů. Už nějaký ten pátek jsem nebyla na žádné párty, a ani mi to nechybělo. V pátek jsem ale po dlouhé době šla zapařit. Kamarádka Eri mi řekla o koncertě, kde budou hrát její kamarádi. Zmínila se sice, že jde o metal, ale nějak jsem ji moc nevnímala. A to byla trochu chyba… nebo možná ne?
Oukej. Léňa na metalovým koncertě. Haha. 😀 To je asi, jako když dáte k sobě rybu a pudink. V Anglii se to prý tak jí, mně ale přijde tahle kombinace dost divná a neslučitelná. Je ale pravda, že jsem to nikdy nezkoušela. To jídlo. A ani jsem nikdy nebyla na metalovým koncertě. Začalo to. Až se divím, kde se bere tolik síly a skřeků (pardon :D) v tom zpěvákovi. Upss. Měla jsem 2 možnosti:
1.) Utéct.
2.) Vydržet a brát to jako zkušenost.
Haha. Zvolila jsem variantu B. Řeknu Vám, byl to tedy nářez. Jít na metalový koncert : DONE. Je sice fakt, že si připadám dost divně, protože absolutně nezapadám, nakonec je to ale docela sranda pozorovat. A je to zajímavý i z psychologickýho hlediska.. Klidně se teď ale zase nějaký ten pátek bez toho obejdu… Bez urážky. 😀 🙂
Po koncertě jedeme k Eri, dáme si čaj, a palačinky :D, Eri odloží svůj kufr, a pak zase pokračujeme. Jdeme do klubu, kde hrají starší písničky, a na to už se i dobře tancuje. Je to vyloženě dámská jízda. Nicméně se čas od času začne kolem nás někdo motat. Někdo, kdo není úplně žádoucí. 😀 Děláme si srandu z toho, že jsme přišly spolu, a kluci jen se zaujetím přemýšlejí, jak jsme to myslely. 😀 Nicméně většinou v takových chvílích se tak trošku vypaříme o kousek dál. No co no. 😀 Holky nás pochopí. 😛 Docela tancujeme dlouho. Pak si na chvilku sedneme a jen to celé pozorujeme. Haha podruhé. “To vypadá jako by někteří měli záchvat.” řekne kamarádka. Je to černý humor… , ale řeknu Vám, že to fakt někdy vypadá dost ulítle. Nicméně na tomto místě je fajn, že si občas nějakou tu písničku můžete i zazpívat, třeba Wonderwall od Oasis.
Pak mě v tramvaji pustí neznámý kluk sednout. Je to milé.
V sobotu jsem byla na koncertě naopak dost alternativním. Naši sestavu jsme rozšířily o jednoho člena. A řeknu Vám, byla to fakt prdel. Byli jsme v Lese. cafe V Lese. To místo znám, dlouho jsem tam ale nebyla. To místo je dost specifické tím prostorem, tou atmoškou. A když se do toho přidá nějaký zajímavý koncert, je to zajímavý zážitek. První kapela byla super, jen škoda, že jsme přišli až na poslední píseň. 😀 Ta druhá byla hodně alternativní. Přímo kosmická kapela, řeknu Vám. To prostě ani nejde popsat, to musíte zažít. Opět ojedinělý zážitek. 😀
Jeden kluk ďoubal do stropu, druhej měl divnej hlas, a třetí se zavřenými očima hrál na kytaru a chvílemi jsem si myslela, že spí. Bubeník to naopak prožíval docela dost. Všichni měli dost vtipné kostýmy. Kamarád se mě zeptal: “Na kolik si myslíš, že to je improvizace?”
Pokaždý jsme se na sebe jen podívali a začali se smát. Vždy, kdy už jsme mysleli, že nemůže přijít nic víc šílenýho, opak byl pravdou. No prostě sranda. Celé to dokresloval fakt, že ten hlavní zpěvák mluvil jako Fantomas. No nekecám. Nebo prostě tak zvláštně. 😀 A občas se začal smát a prohodil třeba: “Táááák teď vždycky řeknu nějaký frk. A pak pokračujeméééé.”
“Fakt jsi mě dost ovlivnila.”
“Uvědomil jsem si díky Tobě spoustu věcí. Jsi živel. Dík, Léňo.”
Tentokrát se ale tady nezdržujeme tak dlouho, nechci přijít zase tak pozdě. Na byt dojíždím, povídám si chvilku se spolubydlící a jdu spát.
Dnes mám docela dost povinností, co bych měla udělat… a co dělám? Koukám na videa, PÍŠU, zase. 😀 A nedělám to, co bych měla… haha. Ale snad se k tomu dokopu. Oba koncerty byly fakt zajímavá zkušenost. Mám zase na nějakou chvíli párty vyčerpány. :)Občas je fajn udělat něco jinak. Tak jo, to by bylo asi dnes vše.
P.S.: Chystám nějaký menší úpravy na blogu. Aby byl víc přehlednější atak. 🙂 Snad to klapne! 🙂
Tak hezkou neděli Vám všem!
Léňa
Obrázek použit z : http://www.wickeddchildd.com/2014/10/going-to-rock-concert-for-first-time.html