The adventure is calling me, DAY 01.

Dnešní den začal brzy ráno, kdy jsem se celá rozespalá snažila dostat z vyhřáté postýlky do koupelny. Můj mozek tuto situaci vyhodnotil jako ne příliš vhodnou, a posunul budík o dalších 15 minut později. Naštěstí se znám, a večer jsem si budík nachystala o 15 minut dříve. 😀

Ráno mě čeká jedna rychlá schůzka, a pak už pádím na další místo. Dobrodružství volá! Jupí!!! Strašně se těším. Už jsem dlouho byla v Česku. Hehe. 🙂 Jedu na další místo srazu, kde se potkávám s klukama.  1 holka, 3 kluci. Haha. 😀

Seznamuji se s pasažérem Lubomírem, kterého pouze nabíráme jako spolujezdce přes BlaBlaCar (www.blablacar.cz). Je to sympaťák. Pochází z Ukrajiny a dorozumíváme se všemi možnými jazyky, jak česky, anglicky, tak i rusky. Moc nám to nejde, docela se u toho ale bavíme.

“Já jsem se učila rusky, ale už si pamatuji asi jen dvě věty. 😀 Kak dělá? A Minja zavút Lénka.”

“Panimaješ parusky?

Lubomír se začne smát. Po chvilce “domlouvání se rukama nohama” zjišťuji, že Lubomír je profesionální hráč pokeru. Víte, co miluji na spolujízdách a potažmo stopování? To, že se potkáváte s lidmi, vyměňujete si příběhy a povídáte si o životě.To je ta nejlepší škola.. 🙂 Je to super.  Baví mě jen tak koukat z okna a prostě si užívat pocit, že jedu někam za Hranice. Hranice sebe samé. Poznávat nová místa, kultury a lidi. A sebe. Baví mě ta rozmanitost.

No nakonec i naše “posádka” dorazí na další zastávku, a sice do Norimberku! 🙂 Dáme si oběd, a pak už naše kroky vedou napříč městem. Projdeme hlavní památky, natočíme vzkaz Danovi, čímž ho tímto zdravím ještě jednou! 🙂 Z hradu jde vidět krásně celý Norimberk, tohle místo je vážně kouzelný. A trochu mi připomíná Prahu. 🙂 “Ty jsi celkově takový teplejší, že.” Tuhle hlášku řeknu, aniž bych si uvědomila, co jsem to zase řekla. 😀 Bavili jsme se o ročních obdobích. Chci mít na tu hlášku památku, tak ji tady musím mít, že jo!

Jinak je Norimberk město, které má určitě co nabídnout, zároveň mám pocit, že nám odpoledne stačí k tomu projít hlavní památky a místa. Je pod mrakem, městu to dodává lehce ponurou a ospalou atmosféru.

“Tady to vypadá jak v Bradavicích.” Aneb Léňa a její asociace a podoba míst začíná. 😀 Ten, kdo mě zná, ví, že mi to všude připomíná nějaké místo. Připomíná mi to i Amsterdam, Berlín, Vídeň a milion jiných míst, jen pro představu. 😀 V kamenném podloubí potkáváme postaršího pána, který hraje na dudy, a řeknu Vám, má to fakt atmosféru! A jestli je v něčem Norimberk zajímavý, pak právě v hudebních nástrojích, na které hrají pouliční umělci. Dudy, pak indián hrající na něco mezi harfou a nevím čím :D, a pak taková ta dlouhá tyčka, do které se troubí. Pardón za popis, nevím ta jména, bohužel. 😀 A ještě jedna “divnověc”, socha půlky těla psa s ocáskem na chodníku. No fákt! Koukej 😀 :

Tento článek zrovna píšu z letiště. A miluji ten pocit. Miluji to vzrušení. Miluji ten adrenalin. Čekáme na odbavení, já si užívám ten pocit a snažím se nemyslet na blbosti, které by mi zbytečně rušily výlet. Místo, kam letíme, Vám ještě neprozradím. Nechte se překvapit. 🙂 Ale klidně prozatím tipujte. 🙂 Tak let’s go! 🙂

Vaše bláznivá Léňa