Už nejsem zrzka. No a? Jsem něco méně? Ne.
Být zrzkou bylo skvělé.
Být zrzkou bylo vzrušující.
Být zrzkou bylo pro mě důležité.
Miluji tu barvu.
Mnoho z vás ani nezná ten příběh Zrzky. Hodně z vás mě vlastně nepoznalo jinak než Zrzku.
Když za mnou přišel režisér Philip Parr týden před premiérou Zimní pohádky, kde jsem hrála hlavní roli a zeptal se: „Leni, přebarvíš se na zrz?“ – udělala jsem to. Protože divadlo a protože proč ne. Zničila jsem si sice své zdravé dlouhé vlasy skoro po zadek, ale nelituji toho. Protože vše je tak, jak má být.
Miluji změny. Do téhle jsem se zamilovala. Dokonce tak, že jsem se opravdu cítila jako Zrzka. A možná stále cítím.
Neznamená to, že teď budu méně divoká, když už nejsem Zrzka.
Stále budu divoká a bláznivá.
Být zrzkou bylo skvělé.
Být zrzkou bylo vzrušující.
Být zrzkou bylo pro mě důležité.
Ale tak jako všechno – i tohle mělo dvě strany.
Být zrzkou znamenalo neustálé narážky. Provokativní, sexuchtivé, laciné. Člověk si zvykne. Někdy mu to i lichotí. Někdy mu to ale přijde trapné a nepříjemné.
Být zrzkou znamenalo mnoho věcí.
. . .
Nevím, jak dlouho mi tahle změna vydrží, ale cítila jsem, že ji potřebuji. Třeba se zase někdy k Zrzce vrátím. Teď jsem ale cítila, že to potřebuji. Jako sůl.
Protože si myslím, že krása je také v přirozenosti jako takové. Už mě to fakt nebavilo každý měsíc barvit. Už mě nebavilo koukat na ty zničené vlasy, které tak moc volají po záchraně. Už mě nebavilo od maskérek od filmu poslouchat, že to vypadá nepřirozeně.
(pokračování pod fotkou)
Bylo pro mě těžké tuhle změnu udělat. A jak píšu výše, třeba se k Zrzce zase vrátím, teď to ale zkusím jako Brunetka. Trošku jsem se vrátila do svých dětských let. Trošku si teď připadám jako ta malá cácorka ušmudlaná od barev. Ještě nevím, co přesně, ale vím, že tahle změna něco znamená.
O té změně už jsem přemýšlela dobrého půl roku . . . Nepřišla jen tak. Poslední dobou se toho dost děje. Začala jsem chodit na DAMU, do tance, více psát a více se věnovat zase umění. A asi k tomu patří jakási přirozenost. Hrát můžu v rolích, trochu v životě, ale ne moc. Prostě jsem si řekla, že bych to tedy zkusila a že uvidím.
Sama jsem na sebe zvědavá, jak mi to dlouho vydrží.
Tak hezkou neděli!