Divnota

V nepříjemném stavu právě teď se ocitám,

mé oči únavou prozrazují vše a přitom nic.

V těchto stavech poslední dobou často procitám,

ptám se: proč, kde, v kolik – no tě pic.

Hodin jak na hradě,

my sedíme v zahradě.

Úkolů splnit hodně musíme,

my ale místo toho jen visíme

v našich starých nadějích

co zdají se být barevné

přitom my sami dobře víme

že jsou jen černé a bílé

že jsou často jen varovné.

Ouu, těžké, těžké je ukonejšit duši,

která chce vše spasit a tušit

tušit, že to půjde, i když v nás strach,

bacha, můj táta volá na poplach.

Bojím se, bojím

čeho, to nevím.

Vím jen, že něco bylo lepší,

a proto strach se objevil.

Každé ráno, večer a někdy i přes den,

tančíme, hrajeme a spočíváme

čekáme, čekáme, kdy se ozve impuls,

a mé srdce zvyšuje si puls.

V nepříjemném stavu právě teď se ocitám,

Ptám se a křičím do ticha!

své touhy, přání a vášně,

avšak sudá nejsem, jsem lichá

čekám na stanici Pochopení

avšak vlak stále ne a ne, není

nepřijíždí a já začínám pochybovat,

protože pěna ve vaně mně moc pění a zároveň ne no.

 

Obrázek použit z: https://emojipedia.org/unicorn-face/

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *