Divnota
V nepříjemném stavu právě teď se ocitám,
mé oči únavou prozrazují vše a přitom nic.
V těchto stavech poslední dobou často procitám,
ptám se: proč, kde, v kolik – no tě pic.
Hodin jak na hradě,
my sedíme v zahradě.
Úkolů splnit hodně musíme,
my ale místo toho jen visíme
v našich starých nadějích
co zdají se být barevné
přitom my sami dobře víme
že jsou jen černé a bílé
že jsou často jen varovné.
Ouu, těžké, těžké je ukonejšit duši,
která chce vše spasit a tušit
tušit, že to půjde, i když v nás strach,
bacha, můj táta volá na poplach.
Bojím se, bojím
čeho, to nevím.
Vím jen, že něco bylo lepší,
a proto strach se objevil.
Každé ráno, večer a někdy i přes den,
tančíme, hrajeme a spočíváme
čekáme, čekáme, kdy se ozve impuls,
a mé srdce zvyšuje si puls.
V nepříjemném stavu právě teď se ocitám,
Ptám se a křičím do ticha!
své touhy, přání a vášně,
avšak sudá nejsem, jsem lichá
čekám na stanici Pochopení
avšak vlak stále ne a ne, není
nepřijíždí a já začínám pochybovat,
protože pěna ve vaně mně moc pění a zároveň ne no.
Obrázek použit z: https://emojipedia.org/unicorn-face/