Tahle cesta mě zase tolik naučila! 🙂 Skvělej pocit sbalit si jen malej bágl a vydat se napříč dobrodružství. Stopovali. Najedli se skvělého jídla z báječných trhů. Ocitli se v policejním autě. (Policisté jim pomohli a byli to milí týpci, co beztak v mládí taky stopovali. 🙂 ) Viděli kousek Tour de France. Jezdili na kole. Koupali se v moři, i když byla zima a psali vzkazy do písku. Potulovali se nočním Amsterdamem a neměli, kde spát. Potulovali se ranním Amsterdamem a neměli, koho stopnout. Stavy veselé střídaly se se stavy zoufalými, neboť stát několik hodin někde, nevidět projet skoro žádné auto a nespát celej den… Několikrát nevěděli, kde jsou, několikrát byli ztraceni. Projeli tunelem pro kola a vyli jako vlci a to se krásně ozývalo v dáli. Seznámili se se zajímavými lidmi. Slyšeli hodně dojemný příběhy. Celej týden jedli polívky ze sáčku a zase polívky ze sáčku. Celej týden byl krásně šílený. Děkuji za něj, děkuji, že jsem se v pořádku vrátila a děkuji za krásně šílený zážitky! 🙂 A těším se snad na další! 🙂 Aneb tam, kde je dobrodružství, je i zábava a poznání. 🙂
