Třetí den skončil opravdu více než vydařeně. Když skončilo mistrovství ve fotbale a Chorvati vyhráli, zažila jsem opravdu jednu z největších oslav v mým životě! Tolik emocí, radosti, smíchu, řevu, tance, panáků, opilých lidí, tancujících lidí na jednom místě! Zkrátka a dobře, Chorvati umí slavit a nebojí se toho! 😀 Ještě ve 3 ráno houkaly a troubily auta, lidé značně v náladě dávali najevo svou spokojenost a jen málokdo by v tuhle hodinu spal. I my jsme byli jasným důkazem toho, že spát prostě nebudeme!
Šli jsme do ulic, koupili si pivko, a užívali si to společně s nimi. Hodně jsme tancovali, opět, a když říkám hodně – znamená to hodně. Dokonce mě Honza vzal na záda, Arthur za ruku a já zažila, jak to vypadá pohledem seshora. Pak jsme si ještě užívali společných chvil na hostelu a také toho, že máme sprchu a postel! Našli jsme ubytování pro všechny 4, naši noví kamarádi nesměli chybět, to je jasný. 🙂
No a ráno, nebo spíše poledne bylo ve znamení společné snídaně, posledního zpívání a následného loučení. Musím se přiznat, že pokud něco nemám ráda na cestování, pak je to právě tohle. Kluci mi i za tak krátkou dobu přirostli fakt hodně k srdci a pevně doufám, že se potkáme, co nejdřív. <3 Kluci pokračují dál do Řecka, no a já s Honzou pádíme směrem do Česka, kde už nás oba čekají další plány a povinnosti. I když by se to někomu mohlo zdát divný a mega nepraktický, jet do Chorvatska jen takhle na otočku, věřte, že pro nás byl zážitek celá ta cesta, ne jen ten cíl. Protože i cesta může být cíl. <3 Na cestě zpět se toho stalo taky dost, ještě vám o tom povím v dalším povídání.
Vaše Lenny