Workshopy a přednášky

Workshopy

Přednášky

Workshopy

aneb jdeme do hloubky . . .

Na otázku “Kdo jsem” myslím si přicházíme celý život.
Je to nějaká cesta.
Ale protože si společně s mou kamarádkou a kolegyní
Janou Galečkovou myslíme,
že je důležité se na tuto otázku ptát,
vytvořily jsme sérii workshopů na tohle a plno dalších inspirativních témat.
Vznikl i stejnojmenný podcast.

Projekt “Kdo jsem” není jen workshop nebo podcast,
je to životní styl.
Cesta do hlubin své duše
a radost z objevování a zkoumání.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Suspendisse sagittis ultrices augue. Etiam sapien elit, consequat eget, tristique non, venenatis quis, ante. Etiam bibendum elit eget erat. Et harum quidem rerum facilis est et expedita distinctio. Etiam quis quam. In convallis. Vivamus ac leo pretium faucibus. Integer tempor. Pellentesque pretium lectus id turpis. Etiam posuere lacus quis dolor. Nullam sit amet magna in magna gravida vehicula.

Přednášky

Začalo to nevinnou otázkou:
“Leni, nechceš udělat přednášku?”

No a tak jsem jich pár udělala 🙂
A občas mě někam pozvali.

Velice si vážím toho, že jsem mohla přednášet i na TEDx konferenci.
Děkuji za důvěru.

Záznam z přednášky z TEDx konference - 2019

JAK TO CELÉ ZAČALO?

Vždycky jsem byla upovídaná.

Už jako malá jsem dokázala mluvit hodiny a hodiny a stále jsem měla o čem. Nevím tedy, zda to bavilo i mé posluchače, ale nějakým zázrakem mě dokázali poslouchat docela dlouho. 🙂 I k mému údivu. 🙂

“Ty budeš nějaká moderátorka. Nebo herečka.” říkali.

No a tak od doby, kdy jsme koupili v mých devíti letech kameru, tak jsem ji nepustila z ruky a neustále jsem si něco nahrávala. Hrála jsem si na moderátorku, zprávařku, hlasatelku počasí a jiná povolání. Jelikož můj brácha hraje na klavír a zpívá, často jsme vytvářeli “velice kvalitní besídky” pro rodinu a přátelé u nás v obýváku. Poté nějaké recitační a pěvecké soutěže, dramaťák, divadlo a pak pauza. Jo. Pak žádné vystupování. Věděla jsem, že to zase jednou přijde, ale nechávala jsem tomu volný průběh.

No až jsem zase zase jednou měla bláznivý nápad – přihlásit se do soutěže Lowcost Race. Soutěž o překonávání sebe sama, která spojuje cestování, bláznivé lidi a super crazy výzvy. To je úplně pro mě, řekla jsem si a den před uzávěrkou přihlášek (klasicky na poslední chvíli :D) se přihlásila. No a nějakým dalším zázrakem jsme tuto soutěž vyhrály. Za 10 dní jsme projely 14 zemí, splnily nespočet výzev a stopem, loděmi a letadlem překonaly přes 9000Km. To vše za 0Kč. Více v sekci „O LowcostRace“ . “Jak jste to udělaly?” ptali se mě kamarádi a já zjistila, že nebudu mít bohužel čas scházet se s každým zvlášť, abych jim to povyprávěla.

“Leni, nechceš udělat přednášku?”

No a bylo to na světě. 🙂

Zjistila jsem, že mě přednášení před lidmi neskutečně baví a naplňuje. Beru to vše s nesmírnou pokorou, a proto mi chvíli trvalo, než jsem se k tomu odhodlala. Na všech přednáškách ale byla tak krásná atmosféra, že už se pak povídalo úplně samo. Moc všem děkuji za účast, krásné vzkazy v deníku, který tahám všude s sebou a také za to, že jste se smáli mým vtipům. 🙂

Od té doby jsem rozšířila své portfolio a přednášela i o jiných věcech než je cestování. Byla jsem pozvána i na konferenci TEDx, čehož si nesmírně vážím, a kde jsem promluvila mimo jiné také o tom, jak je důležité být sám sobě parťákem.

Pokud byste měli zájem o přednášku, ať už o této bláznivé soutěži nebo třeba i o mých jiných cestách nebo té mé Cestě životní, neváhejte mi napsat a nějak se domluvíme. 🙂

Přednáška o pěší pouti do Santiaga de Compostela

V létě 2019 jsem absolvovala pěší pouť do Santiaga de Compostela.

Přednáška o tom, jak se jednou jedna bláznivá slečna vydala sama pěšky do Santiaga de Compostela, aby si vyřešila nějaké otázky v sobě. Bez fyzičky a orientačního smyslu, avšak s úsměvem na rtech a dobrou náladou! Co vše jí potkalo, co vše se ji (ne)povedlo ( (a že toho bylo vážně dost, ehm :D), a co ji tato cesta dala”, si můžeš přijít poslechnout na některou z daných přednášek.

11 dní, více než 260 kilometrů pěšky, 2 puchýře po dvou hodinách chůze , 3 velké krize a několik menších, 2 x po*raná od holuba (děkuju, bylo to prý pro štěstí ♥️) , nespočet myšlenek a vjemů, pár krásných setkání, a hlavně JEDNA Z NEJSILNĚJŠÍCH ZKUŠENOSTÍ V MÉM ŽIVOTĚ.
První den jsem šla podél oceánu a následně tou tradiční, centrální trasou. Někdy pršelo tak, že jsem byla mokrá skrz na skrz , někdy zase peklo jak v nějaké poušti. Někdy jsem ušla i kolem 27i km za den. První dny mě bolel každý, každičký krok, poslední dny zase kolena. Několikrát jsem si pokládala otázku, proč to dělám. I tak jsem ale věděla, že mám pokračovat. Poslouchala jsem své tělo a dávala si pauzy, když to potřebovalo. Uvědomovala si spoustu věcí. Potkala mnoho zajímavých lidí z celého světa , většinu času jsem ale chtěla jít sama. Na začátku jsem neměla žádnou, opravdu žádnou fyzičku, a ani orientační smysl. Tato cesta vás ale povede sama. Budete se řídit intuicí a žlutými šipkami, kterými je pouť dobře značena. Na 11 dní jsem byla offline. Jen já a vesnice, lesy, polní cesty, silnice, zvířata, lidi a zavolat domů, že jsem v pořádku. Když jsem přešla španělské hranice a byla za půlkou, ucítila jsem takový nepopsatelný pocit. Kilometry ubývaly a já pokračovala dál. Každý den jsem se musela vypořádat s nějakou situací, nebudu ti lhát – nebylo to někdy lehké. I tak to ale stálo za to. Když jsem došla před katedrálu v Santiagu de Compostela, nemohla jsem uvěřit svým očím (nohám) . Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Tato pěší pouť mě naučila strašně moc a já cítím neskutečný vděk, že jsem to zvládla. Ještě dlouho to budu vstřebávat. Děkuju.
Mise pěší pouť do Santiaga de Compostela : DONE.